Celkový přehled trhu · 2026

Míst bylo dost — ale ne tam, kam žáci mířili

K dispozici bylo 153 022 míst, přihlášky pokrývají jen 85,2 % kapacity. Souhrnný přebytek ale neznamená, že se každý dostal, kam chtěl: poptávka se koncentruje jinde, než kde jsou volná místa. Dvě třetiny uchazečů daly na první pozici maturitní obor — a právě tam vznikaly fronty, zatímco v učebních oborech zůstala po prvním kole třetina míst prázdná.

„Volných míst zbylo přes 20 tisíc — a ve frontě zároveň stálo přes 13 tisíc nepřijatých. Trh nemá problém s kapacitou, ale s jejím rozmístěním."

Devět z deseti přijato — ale přes 13 000 zůstalo bez školy

Celkem bylo přijato 117 001 uchazečů, zhruba 13 300 po prvním kole školu nemělo. Souhrnné procento přitom zakrývá dvě různé bariéry. První je strukturální: u nástavbového studia dosahuje přijatost jen 70,7 %, a to při naplněnosti pouhých 75,0 % — odmítnutí uchazeči a prázdná místa existují vedle sebe, nabídka a poptávka se míjejí oborem i místem. Druhou bariérou jsou kritéria přijetí: v některých krajích, například Pardubickém, platí na krajských školách minimální bodová hranice, takže uchazeč není přijat, ani když na oboru zbývají místa. V krajské tabulce níže je to vidět přímo — Pardubický kraj má navzdory dostatku míst třetí nejnižší přijatost v ČR. A protože druhé kolo běží podle stejných pravidel jako první, tato místa se pro uchazeče pod hranicí otevřou nejdřív ve třetím kole.

„13 tisíc nepřijatých a přes 20 tisíc volných míst zároveň — to není převis poptávky, to je míjení."

Tři ze čtyř přijatých uspěli hned na první volbě

Ze 117 001 přijatých se 88 564 (75,7 %) dostalo na školu, kterou na přihlášce postavili nejvýš. Dalších 18 907 (16,2 %) skončilo u druhé volby a 9 231 (7,9 %) u třetí. Čtvrtou nebo pátou volbu proměnilo jen 305 uchazečů — v praxi výjimka. Rozhoduje se v první trojici; pozice 4 a 5 fungují spíš jako psychologická rezerva než jako reálná cesta na školu.

Pro školy je tohle klíčové číslo k vlastní pozici na přihláškách. Žáci přijatí z druhé a třetí volby dnes spolehlivě naplňují kapacity — jsou to ale žáci, kteří chtěli jinam a nevešli se tam. V trhu, který se začne vyprazdňovat (viz poslední sekce), se vejdou: každý uchazeč skončí tam, kam skutečně mířil, a školy žijící ze záložních voleb přijdou o žáky jako první.

„V plném trhu se druhá volba nepozná od první — kapacita se naplní tak jako tak. V prázdnoucím trhu je rozdíl mezi ‚být první volbou' a ‚být zálohou' rozdílem mezi naplněnou a poloprázdnou školou."

Zájem o maturitu je ještě širší, než první číslo napovídá

Maturitní obor jako první volbu si zapsalo 85 869 uchazečů (65,9 %) — celkem ale 88 529 (67,9 %) mělo maturitní obor kdekoliv na přihlášce. Naopak 41 520 uchazečů (31,9 %) sestavilo přihlášku výhradně z nematuritních oborů: maturitu nezařadili ani jako záložní volbu, přestože měli k dispozici až pět pozic. V systému, kde pořadí na přihlášce nic nestojí a vyjadřuje skutečnou preferenci, je to čitelné rozhodnutí — učební dráha u třetiny ročníku nebyla plán B, ale jediná varianta na přihlášce.

Zvláštní skupinou je 2 660 uchazečů (2,0 %), kteří dali nematuritní obor na první pozici a maturitní až pod něj. Tato kombinace v mechanice systému nemůže zafungovat: učební obory přijímají 91,5 % uchazečů, takže algoritmus žáka téměř jistě umístí hned na první volbu — a maturitní „pojistka" níže se nikdy neaktivuje. Pojistit učební obor maturitním nelze, funguje to jen obráceně. Tito uchazeči navíc kvůli mrtvé položce na přihlášce museli skládat jednotnou přijímací zkoušku. Jde o ukázkový otisk nepochopení systému: 2 % ročníku řadí obory způsobem, který jim nemůže nic přinést, a něco je stojí.

„Každý třetí uchazeč nezařadil maturitní obor ani na jednu z pěti pozic — v ordinálním systému je to čitelná volba, ne náhoda."

Každé třetí místo v učebních oborech po prvním kole osiřelo

Z 52 045 míst v učebních oborech bylo po prvním kole obsazeno jen 34 058. Přijatost přitom dosahuje 91,5 % — bariérou není výběrovost škol, ale objem poptávky: kdo se hlásí, ten se dostane, jen se jich hlásí o třetinu méně, než kolik systém nabízí.

„Naplněnost tady neměří, jak přísně školy vybírají — měří, kolik žáků se vůbec hlásí."

Praha je nejkonkurenčnější trh v zemi — kdo míří na pražskou školu, má o 14 bodů nižší šanci než na Vysočině

Celostátní přijatost je 89,9 %. Uchazeči, kteří si na první místo dali pražskou školu, uspěli — kdekoliv v ČR — v 81,0 % případů; na Vysočině je to 95,1 %. Pražský trh přitom netvoří jen Pražané: na pražské školy se hlásí i žáci ze středočeského zázemí, což je vidět na druhém konci tabulky — Středočeský kraj je s 88,1 % druhý nejslabší v zemi a spolu s Prahou tvoří souvislý přetlakový pás kolem metropole. Pražské maturitní obory přijímají jen 84,0 % uchazečů — méně, než kolik dosahují učební obory ve většině krajů.

„Stejné výsledky, jiný kraj, jiný osud. V přijímačkách nerozhoduje jen kolik umíš, ale kde stojíš ve frontě."