Jak funguje přijímací řízení na střední školy v ČR

Přijímací řízení na střední školy v České republice prošlo v roce 2024 největší proměnou za dvě dekády. Z papírových přihlášek se stal digitální systém DiPSy, z libovolného pořadí jasný prioritní systém a z nejistoty, kam se uchazeč dostane, matematicky přiřaditelný výsledek. Tento text shrnuje pravidla, která dnes platí, a popisuje, jak se na ně díváme z hlediska ředitele střední školy.

Z naší praxe ve školení školského marketingu víme, že řada škol dodnes plně nepochopila důsledky, které reforma pro jejich nábor má. A právě v tom se skrývá jak riziko, tak příležitost.

Základní rámec

Uchazeč si v prvním kole volí až tři obory vzdělání bez talentové zkoušky a až dva obory s talentovou zkouškou — celkem tedy může podat až pět přihlášek. To platí pro maturitní i nematuritní (učební) obory stejně. Všechny zvolené obory uchazeč seřadí do jednoho společného pořadí podle preference. Toto pořadí není kosmetické — je to klíčový vstup do algoritmu, který přiřazuje uchazeče ke školám. Pořadí je závazné a po uzávěrce přihlášek (20. února) ho nelze změnit.

Uchazeči o maturitní obory navíc skládají jednotnou přijímací zkoušku (JPZ) z češtiny a matematiky v termínech stanovených CERMATem — každý test má maximum 50 bodů, dohromady tedy 100. JPZ se koná ve dvou termínech a započítává se vždy lepší výsledek z každého předmětu. Výsledek JPZ musí tvořit minimálně 60 % celkového hodnocení uchazeče (40 % u gymnázia se sportovní přípravou). Škola si k tomu může přidat vlastní kritéria — prospěch ze ZŠ, školní přijímací zkoušku, motivační pohovor apod.

U nematuritních (učebních) oborů se JPZ nekoná. Ředitel školy stanoví vlastní kritéria — typicky prospěch ze ZŠ, případně školní přijímací nebo praktickou zkoušku. Algoritmus přiřazení ale funguje pro všechny obory stejně.

Jak funguje přiřazení: mechanismus odloženého přijetí

CERMAT pro přiřazení uchazečů ke školám používá takzvaný mechanismus odloženého přijetí (v angličtině deferred acceptance), který se běžně používá i v zahraničí. Nejedná se o jednoduché sekvenční procházení uchazečů — algoritmus pracuje ve fázích.

Nejprve každá škola sestaví pořadí všech přihlášených uchazečů od nejlepšího po nejhoršího podle svých zveřejněných kritérií. Školy přitom neberou v úvahu priority uchazečů a nerozhodují o přijetí — pouze dodají žebříček do systému. Teprve poté nastoupí algoritmus.

V první fázi se všichni uchazeči „odloženě přijmou" na obor své první volby — pokud je míst dost, všichni se vejdou; pokud ne, škola si ponechá nejlepší podle pořadí a ostatní uvolní. Uvolnění uchazeči v další fázi „zabouchají" na obor své druhé volby. Pokud tam mají lepší výsledek než některý z dosud odloženě přijatých uchazečů, mohou ho vytlačit — a ten se přesune na svou další volbu. Tento proces se opakuje, dokud se systém neustálí.

Co to znamená pro ředitele

Na školeních školského marketingu se nás ředitelé často ptají, co pro ně konkrétně vyplývá z toho, na jaké pozici se jejich škola v přihláškách objevuje. Odpověď je jednoduchá: pokud vaše škola dostává hodně přihlášek na 2. nebo 3. pozici, znamená to, že jste na lokálním trhu vnímáni jako záloha. Uchazeči si vás vyberou, až když jim nevyjde první volba.

Strategicky vás to chrání před kompletním výpadkem, ale dlouhodobě to signalizuje slabší značku a ekonomicky vyšší riziko — zejména v kontextu klesající porodnosti, která do budoucna zmenší celkový „koláč" uchazečů.

Data z přijímacího řízení 2025

Podle dat CERMATu a MŠMT se v prvním kole přijímacího řízení pro školní rok 2025/26 ucházelo o studium na středních školách a víceletých gymnáziích celkem přibližně 159 000 uchazečů, o dva tisíce více než v předchozím roce. Z toho zhruba 100 000 tvořili žáci devátých tříd ZŠ.

V prvním kole uspělo přibližně 94 % deváťáků (93,7 % dle MŠMT) — mírný nárůst oproti loňsku. Tři čtvrtiny přijatých deváťáků nastoupily na školu, kterou si daly jako první volbu. Regionální rozdíly jsou výrazné: nejnižší úspěšnost přijetí deváťáků byla tradičně v Praze (kolem 80 %), nejvyšší na Vysočině, Zlínsku a v Ústeckém kraji (cca 94 %).

Pro systém to znamená úspěch — trh se „vyčistí" v jednom kole a jen menšina uchazečů končí na zálohách nebo ve druhém kole. Z hlediska škol to ale znamená, že o svou pozici v rámci 1. volby se musí aktivně starat. Škola, která sklouzne z první volby na zálohu, přijde o ekonomicky nejdůležitější skupinu uchazečů.

Talentové obory a odlišnosti

Obory s talentovou zkouškou (konzervatoře, umělecké školy, gymnázia se sportovní přípravou) mají zkoušku dříve — zpravidla v lednu. To uchazečům umožňuje znát výsledek a pak se rozhodnout o přihláškách na ostatní školy s vědomím, zda jim talentový obor vyjde. Pro ředitele talentových oborů to znamená, že vidí své uchazeče jako první — a ztráta uchazeče může znamenat, že si vybral jiný talentový obor, ne obecnou alternativu.

U gymnázií se sportovní přípravou se podíl JPZ na celkovém hodnocení snižuje na minimálně 40 %, což dává školám větší prostor pro zohlednění talentové zkoušky.

Proč pořadí rozhoduje víc než počet přihlášek

Dvě školy mohou mít stejný počet přihlášek a přesto zcela odlišnou tržní pozici. Představte si první školu, která dostala 300 přihlášek, z toho 80 % na 3. pozici — uchazeči ji berou jako zálohu pro případ nepřijetí na svou skutečnou volbu. Druhá škola dostala 100 přihlášek, z toho většina na 1. pozici — uchazeči si ji aktivně vybírají jako cílovou destinaci. Z pohledu naplněnosti může druhá škola nakonec zapsat méně žáků, ale z hlediska značky a dlouhodobé stability je ve výrazně lepší pozici.

Z naší zkušenosti s desítkami škol, se kterými jsme pracovali na komunikačních strategiích, pozorujeme, že školy se silnou značkou mají průměrné pořadí v přihláškách kolem 1,3–1,5, zatímco školy v pozici zálohy mají průměr 2,3 a výše. Tento ukazatel — průměrná pozice v přihláškách — je jedním z prvních signálů, na které se díváme při hodnocení dlouhodobé perspektivy školy.

Reforma 2024: co se změnilo

Před reformou mohl uchazeč podávat dvě přihlášky v libovolném pořadí a rozhodnout se později pomocí zápisového lístku. To vedlo k tomu, že mnoho uchazečů získalo doporučení k přijetí na více školách najednou a školy soupeřily o jejich finální rozhodnutí ve druhém kole. Reforma z roku 2024 tento chaos odstranila: uchazeč si musí dopředu určit preferenci, může podat tři přihlášky (místo dvou), zápisové lístky se zrušily a algoritmus odloženého přijetí ho přiřadí na nejvyšší ze škol, kam se jeho výsledek vejde.

Pro školy to znamená stabilnější a dřívější výsledek — 15. května znáte definitivní obraz, koho v září čekáte. Ztratil se však prostor pro pozdní přesvědčování. Marketing a nábor se definitivně posunuly do období od podzimu do února, kdy se uchazeči rozhodují o pořadí škol na přihlášce. Škola, která s tímto obdobím aktivně pracuje — od úpravy webu přes online kampaně až po kvalitní den otevřených dveří — získává reálnou konkurenční výhodu.

Důležitá změna se týká i druhého kola: i to je nyní centrálně řízené přes DiPSy, opět se podávají až tři přihlášky s prioritizací a školy musí u maturitních oborů zohlednit výsledky JPZ z prvního kola. Uchazeči, kteří v prvním kole JPZ nekonali, se ve druhém kole mohou hlásit pouze na nematuritní obory.

Co dělat s daty po skončení přijímacího řízení

Každoročně po skončení přijímacího řízení CERMAT data zveřejní — výsledky za jednotlivé školy jsou od roku 2025 dostupné v interaktivních reportech na portálu vzdelavanivdatech.cz. Veřejně dostupné tabulky obsahují souhrnné počty, průměry i rozložení přihlášek podle priorit.

Detailnější informace — kdo s kým reálně soutěží o stejné uchazeče, kde vaše škola vyhrává a kde prohrává souboje, jaký je vývoj vaší pozice v čase — lze získat zpracováním jednotlivých přihlášek. Přesně k tomu vznikl EduMonitor.

Tři konkrétní kroky, které doporučujeme po každém přijímacím řízení:

(1) Srovnejte počet přihlášek s pozicí v přihláškách — je vaše škola na 1. volbě, nebo na záloze? Jak se to změnilo oproti loňsku?

(2) Identifikujte tři školy, se kterými jste měli největší překryv uchazečů, a porovnejte, komu uchazeči nakonec dali přednost. Toto je základ pro pochopení vaší konkurenční pozice.

(3) Na základě těchto zjištění upravte komunikační priority pro další sezónu — kde posilovat značku, co změnit na webu a kam směřovat kampaně. Pokud si s analýzou nevíte rady, právě k tomu slouží naše poradenství a komunikační strategie.